|
|
The significance of extracellular DNA in osteoclastogenesis from peripheral blood precursors - in vitro study
Jelínková, Ivana ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Korabečná, Marie (oponent)
Úvod: Extracelulárna DNA (ecDNA) je bežnou súčasťou krvnej plazmy. Zvýšená hladina ecDNA sa v krvi vyskytuje u pacientov s niektorými autoimunitnými ochoreniami spojenými so zápalom, ako sú napríklad systematický lupus erythematosus, reumatoidná artritída alebo celiakia. Tieto choroby sú tiež spojené s vyšším rizikom vzniku osteoporózy. Kosť je dynamická štruktúra, ktorá prechádza neustálymi remodeláciami, za ktoré sú zodpovedné osteoblasty, osteocyty a osteoklasty. Vychýlenie ich rovnováhy môže viesť k patológiám, ako je napríklad osteoporóza. V tejto diplomovej práci sme sa zamerali na skúmanie ecDNA (zápalový faktor s preukázanými imunoregulačnými účinkami) a jej schopnosť meniť diferenciačný potenciál monocytov na osteoklasty a alternatívne tak spúšťať osteoklastogenézu. Materiál and metódy: Monocyty sme izolovali z periférnej krvi zdravých darcov a kultivovali v prítomnosti štyroch typov ODN, kontrolné (CO), stimulačné (ST), inhibičné (INH), telomerické (TLM), s fosfodiesterovými (-pO) alebo fosforotioátovými (-pS) kostrami počas dvoch týždňov, aby sme overili ich efekt na ľudské monocyty. Osteoklastogenézu sme vyhodnotili počtom osteoklastov spočítaných na svetelnom mikroskope, a ich aktivitu pomocou qPCR analýzy, kde sme analyzovali gény ACP5, CTSK, TLR9 a NFATc1. Výsledky: Pri testovaní -pO...
|
|
|
Antioxidační a protizánětlivé účinky bilirubinu.
Valášková, Petra ; Muchová, Lucie (vedoucí práce) ; Martínková, Markéta (oponent) ; Dvořák, Karel (oponent)
Bilirubin (BR) byl dlouho považován pouze za odpadní molekulu s potenciálně toxickými účinky zejména na centrální nervový systém. Později bylo zjištěno, že BR působí i cytoprotektivně a mírně zvýšené koncentrace BR vykazují antioxidační, protizánětlivé a imunomodulační účinky, nicméně přesné mechanismy jsou stále předmětem intenzivního výzkumu. Hlavním cílem této práce bylo studium protektivních účinků BR na experimentálních in vivo a in vitro modelech ve vztahu k zánětu a oxidačnímu stresu. Dílčím cílem práce bylo zavedení a validace analytické metody pro stanovení BR a lumirubinu. Potkanům kmene Gunn a příslušným normobilirubinemickým kontrolám byl aplikován lipopolysacharid (LPS, 6 mg/ml, i.p.) nebo fyziologický roztok. Po 12 hodinách byla odebrána krev a vybrané orgány na analýzu markerů zánětu a jaterního poškození. Primární hepatocyty izolované z jater experimentálních potkanů byly ovlivněny BR a TNF-α, buněčné linie HepG2 a SH-SY5Y byly ovlivněny BR a kyselinou chenodeoxycholovou. Hyperbilirubinemičtí potkani měli po aplikaci LPS ve srovnání s normobilirubinemickými potkany signifikantně sníženou zánětlivou odpověď a stupeň jaterního poškození. U potkanů kmene Gunn jsme pozorovali odlišný profil podskupin leukocytů a zároveň snížení exprese mRNA a koncentrace cytokinů IL-6, TNF-α, IL-1β a...
|
|
|
Souvislost mezi zánětlivým a nádorovým onemocněním
Schierl, Jaroslav ; Poljaková, Jitka (vedoucí práce) ; Miarková, Eva (oponent)
Chronický zánět vyvolaný řadou podnětů může vést k rozvoji nádorového onemocnění. Mezi tyto podněty patří jak dlouhodobé infekce, tak další biologické, chemické či fyzikální faktory endogenního i exogenního původu, jako je například tabákový kouř, alkohol, radiace, obezita aj. Zánětlivý proces řídí buňky imunitního systému, které tak mohou přispět ke vzniku nádoru produkcí reaktivních částic kyslíku a dusíku, jež poškozují buněčné struktury, nebo uvolňováním cytokinů, důležitých mediátorů zánětu, které vedou ke zvýšené proliferaci buněk a angiogenezi. Ovšem kromě toho, že chronický zánět zvyšuje riziko tumorigeneze, se také buňky imunitního systému podílí na tvorbě tzv. zánětlivého mikroprostředí nádoru. Jedná se zejména o makrofágy asociované s nádorem, dendritické buňky a T-lymfocyty. Toto komplexní mikroprostředí nádoru je mimo jiné charakteristické přítomností řady mediátorů zánětu, které napomáhají proliferaci maligních buněk, progresi a metastazování nádoru a angiogenezi. Tato bakalářská práce popisuje klíčové pronádorové i protinádorové faktory, které se zároveň účastní zánětlivého procesu. Jedná se o prozánětlivé cytokiny, enzymy a transkripční faktory. Důležitou úlohu v imunitní odpovědi má zejména transkripční faktor NF-κB, který působí na velké množství genů, čímž spouští další...
|
|
|
Studies towards biological function of ubiquitin E3 ligase Rnf121 in vivo and in vitro
Škarabellová, Kateřina ; Sedláček, Radislav (vedoucí práce) ; Čermák, Lukáš (oponent)
Přestože je RING finger protein 121 (RNF121) vysoce konzervovaná E3 ubiquitin ligáza, a to od Caenorhabditis elegans k člověku, její funkce není moc známá a u vyšších eukaryot byla zatím studována jen na úrovni in vitro. Pro RNF121 byly popsány různé funkce: i) RNF121 funguje jako široký regulátor NF-κB aktivace, ii) ukázalo se, že kontroluje transport membránových proteinů uvnitř buňky, a iii) jeho downregulace vede k apoptóze. Kromě toho může mít RNF121 roli také při rakovině a to na základě nasledovních dat: 16.4-krát vyšší exprese byla zjištěna u pacientů trpících Barrettovým jícnem (prekancerózním stádiem adenokarcinomu jícnu) a tato exprese byla ještě vyšší u adenokarcinomu v porovnání se zdravou populací. Navíc je RNF121 gen lokalizován v kandidátní oblasti DNA obsahující geny, které se mohou účastnit vzniku rakoviny prsu. Za účelem studia fyziologické funkce RNF121, byl v Českém centru pro fenogenomiku připraven myší Rnf121 knockout, který byl dále studovaný v naší laboratoři. Křížení Rnf121+ /- myší poukázalo na prenatální letální fenotyp Rnf121-/- embryí, která odumírala před embryonálním dnem (E) 11.5. Předběžné experimenty provedené v naší laboratoři prokázaly četné vaskulární defekty v homozygotně mutantním embryu, ve žloutkovém vaku a v placentě. Tato diplomová práce byla zaměřena na...
|
host ::
RSS.